| Motto: ANO klánovickému golfu znamená i ANO Klánovickému lesu! |
Odpověď na otázku "Jak vnímáte záměr obnovy devítijamkového golfového hřiště v Klánovicích?" - převzato z občasníku Klánovice DNES z února 2009
Andrea Vlásenková, MČ Praha – Újezd nad Lesy
Záměr obnovy golfového hřiště já osobně vnímám jako standardní podnikatelský záměr, který stejně jako každý jiný projekt musí projít územním a stavebním řízením, a pokud splní podmínky těchto řízení, bude realizován. V současné době probíhá EIA (zjišťovací proces vlivu na životní prostředí). Už z názvu je patrné, čím se tento úkon zabývá, a proto konstatuji, že toto jsou právní cesty, jak chránit les a zároveň dát možnost investorovi realizovat svůj podnikatelský záměr. Neztotožňuji se s tím, co se v posledním roce v Klánovickém lese dělo. Jsem místním rodákem a zároveň i patriotem, a proto otevřeně říkám: nelíbí se mi prosazování politických ambicí jedinců či skupin doslova na kmenech stromů Klánovického lesa. V podzimních senátních volbách se to v našem lese těmito jevy jen hemžilo a to mě vedlo k názoru, že ne všem jde o les a že možnost obnovy golfového hřiště na sebe navázala úplně jiné aktivity směřující k jiným cílům, a to vše bohužel pod zástěrkou ochrany lesa. Hysterie a vyvolávání pocitu strachu z obnovy něčeho, co zde již bylo a fungovalo, není cestou k ničemu, je čas přejít zpátky k normálnímu vnímání světa, kdy každý má svá práva, ale i povinnosti, a při splnění obou těchto předpokladů se v lokalitě, kterou máme všichni rádi, může naprosto bez problémů propojit golfové hřiště s dalšími volnočasovými aktivitami a zároveň si v klidu přiznat, že k ekologickým újmám nedošlo. Chce to jen chtít…
Ondřej
Martan, MČ Praha – Běchovice
Předně je důležité
říci, že se jedná o záležitost věcně příslušnou pouze a jedině klánovickému
zastupitelstvu, popř. stavebnímu úřadu MČ Praha 21. Jako každý občan mám však i
já právo na svůj osobní názor.
Předesílám, že golf nehraji a ani jsem ho nikdy nehrál. Podle
dostupných informací se v místě uvažovaného golfového hřiště již jednou 9 jamek
nacházelo. Bylo tomu před nástupem k moci bolševické zvůle v roce 1948. Tehdejší
zřízení vedené lidmi s nanejvýš dvouciferným IQ rozhodlo o odstranění (zaorání)
hřiště ihned ze začátku 50 let. Proč zmíněné golfové hřiště (v rozsahu před
rokem 1948) znovu neobnovit? I z tohoto důvodu se mi idea obnovy devítijamkového
golfového hřiště nejeví jako nereálná.
Za sebe můžu říci, že bych uvítal, kdyby se jistým způsobem
upravila místa léty zanedbávaná a opomíjená. Realizace golfového hřiště a s ním
spojených aktivit slibuje nejen vznik 9 nových jamek, ale i celkovou
revitalizaci prostředí v přímém okolí samotného golfového areálu. Nevěřím tomu,
že by bylo v zájmu společnosti Golf Resort Praha cíleně vykácet desítky hektarů
lesního porostu v tak unikátním prostředí, jako je Klánovický les. Citlivé
zasazení golfového hřiště do míst, kde již jednou existovalo, nepovažuji za nic
trestuhodného.
Zbyněk Richter, MČ Praha – Dolní Počernice
Těžko lze předpokládat,
že Klánovice vznikly na zelené louce. Při pohledu na mapu Klánovic se nemůžu
ubránit dojmu, že souvislost Klánovického lesa byla narušena vykácením desítek
hektarů lesa ve prospěch rezidenční bytové zástavby. Nad tím se dnes nikdo
nepozastavuje. Myslím, že kultivovaná a citlivá obnova golfu v Klánovicích zcela
jistě nezdevastuje tamní životní prostředí. Na základě místní znalosti si
dovoluji poznamenat, že obnova golfu v Klánovickém lese by mohla prospět nejen
jemu, ale i Klánovicím jako takovým.
Ivan
Liška, MČ Praha - Horní Počernice
Jednoznačně pozitivně. A jestli dovolíte, tak se u této otázky trochu zdržím. Ona se totiž kauza GOLF Klánovice dostala do jakéhosi gordického uzlu, aniž by za to sám golf mohl. Klánovice prostě nezvládly diskuzi i následné řinčení zbraní kolem golfu zejména politicky a společensky. Vytvořily se dva pakty se zcela protichůdnými názory a argumenty, zapomnělo se na práva, fakta i tradice. Nebylo síly, která by rozumně vyargumentovala reálné možnosti i souvislosti obnovení těchto tradic v Klánovicích, přece jen poněkud specifické městské části Hl. m. Prahy. Nikdo reálně nezhodnotil téměř 20 let neudržovaného Klánovického lesa, trápeného dost dlouho běchovickými obalovnami, ale i soustavně mizernou údržbou zeleně i cest. A dnes rádobyochránci přírody bijí na poplach, že záměr obnovy historické tradice, neodmyslitelné od Klánovic, na pouhých devíti hektarech ohrozí vývoj celého lesa s tisícem hektarů. Vždyť ten kousek udržovaného golfového areálu, do kterého se každý může přijít podívat, je jediným kultivovaným místem v celém lese. Kultivovaným ekologicky i společensky. Takže já říkám záměru obnovy golfu v Klánovicích ano. A to golf nehraju a ani už nebudu.
Michal Habart, MČ Praha – Kolovraty
Jednoznačně pozitivně, neboť to je přesně to, o čem jsem se zmínil v předešlé odpovědi. Rekreace a relaxace ve spojení s přírodou. To je trend budoucnosti, umět vrátit přírodu do měst a umět ji využívat tak, aby nám na jedné straně sloužila a na druhé straně abychom ji opatrovali, kultivovali, a ne jenom ji zanášeli odpadky a skládkami nebo se o ni pod rouškou jakési falešné ideologizace vůbec nestarali. A to nemluvím o tradici, to je věc vždy zavazující.
Zdeněk Kovář, MČ Praha – Koloděje
Jakákoli užitečná
obnova je bohulibý záměr, jež je obvykle podminován nedorozuměním a důsledně
lynčován. Nezbývá, než se spolehnout na trpělivost a zmoudření.
Klánovický les a golfové hřiště je příběhem, kde vášeň a
nedůvěra vyhloubily politický zákop bez ekologických slz, kde mnozí ohluchli,
oslepli, kde nikdo nikoho neposlouchá a kdekdo má šarlatovou moudrost Ústavního
soudu.Tyto občanské zákopy znám – zákopy,které nevedou nikam a místo yperitu
pulsuje zášť v tepnách spravedlivých. Škoda, stačilo respektovat jeden druhého a
ne celou story zpolitizovat. Škoda jen, že jsem nepotkal „Muže, který sázel
stromy„ (Jean Giono. nádherná novela), muže, který v pokoře po zbytek života
vysazoval stromy a tím vzkřísil zdevastované pohoří. Nikdy neprotestoval, jeho
odpovědí byl čin… Takového muže jsem v Klánovickém lese žel nepotkal, tak proč
nemít kultivované golfové hřiště, které by citlivě urbanisticky bylo vetkáno do
tolik zkoušeného lesa? Spolu s panem Prof. Jiřím Beránkem říkáme, že tato
alternativa se nám zdá nejšťastnějším ukončením tohoto příběhu.